hudba.

Hudba. Pro mnoho lidí znamená život nebo kariéru. Pro většinu lidí ale jen zážitky z koncertů a pocity z písní, co poslouchají. Ostatně, já se řadím do té skupiny lidí, kteří jen naslouchají tomu, co vytvořili jiní. Možná, kdybych měla talent na zpěv, tak bych se tomu ráda věnovala, ale s mým hudebním uměním to asi daleko nedojde.)

Samy bychom nic dohromady nedali, když ale skladbu složí někdo jiný, všichni máme plno poznámek, co bychom změnili. O tom zas někdy jindy, teď zpátky k tématu.

Když to tak vezmu, tak mě hudba taky provází celý život, jen nejsem ta, která tyhle skvosty dává dohromady. S hudbou se proubouzím, i usínám. Vlastně celé dny mě hudba spojuje s okolním světem. Při procházce, při cestě do města, při tanci. Kamkoliv jdu, duní mi v uších chytlavé melodie. Schválně mi napište, jestli to tak máte nastavené taky.)

Každá skladba, co poslouchám, má pro mě význam, spojitost. Ať už mi připomíná vzpomínky, nebo přátelství, evokuje ve mě určité pocity, vyvolává ve mě emoce.

Nedávno jsem narazila na píseň, u které jsem schopná propadnout pláči. Nemyslím teď kvůli slovům, nebo úchvatné melodii, ale někoho mi připomíná. Někoho, kdo mi neskutečně chybí, a tahle píseň to dokonale vystihuje.

Máte taky nějakou skladbu, která naprosto vystihuje vaše pocity??

Actually, moji dva oblíbení zpěváci se společnou písní o vztahu? Co víc si přát.)

Charlie Puth - We Don't Talk Anymore ft. Selena Gomez

A tady video, určitě se podívejte!

Patty